Pucanje po onim zapaljenim, dobro si ih rešetao...
Sejmout ty němčoury. Zvládnul jsi to.
Hvala ti što si ih dovela.
Díky, že jsi je sem přivezla.
Mislio sam da si ih ukrao.
Ale... Myslel jsem, že jste je právě ukradl.
U redu je, momèino, sve si ih sredio.
Je to v pořádku tvrďáku, dostal jsi je všechny.
Sredio si ih, Grome, niko mi neæe nauditi.
Dostal jsi je Bolte. Nikdo mi neublíží.
Ti si ih uèinio stvarnim, Soren.
Ty jsi je udělal skutečnými Sorene.
I koliko misliš da si ih ubio?
A kolik myslíš, že jsi jich zabil?
Da li si ih videla kako odlaze u borbu?
Viděli jste je odcházet z boje?
Da li si ih videla, kako leže na mestu smrti?
Viděli jste je ležet tam, kde umřeli?
Žao mi je što si ih izgubio.
Mrzí mě, že jsi je ztratil.
Nema veze, ne mogu si ih priuštiti, a ni ti ih neæeš platiti.
Nemůžu si je dovolit a ty je za mě taky nezaplatíš.
Mnogo si više ljudima pomogao nego što si ih povredio.
Pomohl jsi z pekla mnohem víc lidem, než jsi ublížil.
Šta je sa uliènim pejzažima, zašto si ih slikao?
A co tvé malby ulic? Proč jsi je kreslil?
A ti si ih doveo do mene.
A tys je ke mně přivedl!
Tvoji žena i æerka æe poèivati u miru, sada kada znaju da si ih osvetio.
Tvoje žena a dcera mohou spočinout v pokoji, když vědí, že jsi je pomstil.
Mislio sam da si ih sve pobio.
Myslel jsem, že jsi zabil všechny.
To su bile poslednje reči koje mi je uputio... a ti si ih znao.
To byla jeho poslední slova ke mně a ty jsi je znal.
Nije ti palo na pamet da si ih ti doveo do mene?
To vás nenapadlo, že to vy jste je ke mně dovedl?
Držao si ih u podu u našoj kuæi.
Dal jsi je do bedny pod podlahu v našem domě.
Hoæu da znam kako si ih ubio.
Chci vědět, jak jsi je zabil.
Tada se razgnevi Valak na Valama, i pljesnu se rukama, i reče Valak Valamu: Dozvah te da prokuneš neprijatelje moje, a ti si ih blagoslovio eto već tri puta.
Tedy zapáliv se hněvem Balák proti Balámovi, tleskl rukama svýma a řekl Balámovi: Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tebe, a aj, ustavičně dobrořečil jsi jim již po třikrát.
I napisaću na tim pločama reči koje su bile na prvim pločama što si ih razbio, pa ćeš ih metnuti u kovčeg.
I napíši na dskách těch slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly.
Jer si ih Ti odvojio sebi za nasledstvo od svih naroda na zemlji, kao što si rekao preko Mojsija sluge svog, kad si izveo oce naše iz Misira, Gospode, Gospode!
Nebo jsi ty oddělil je sobě za dědictví ode všech národů země, jakož jsi mluvil skrze Mojžíše služebníka svého, když jsi vyvedl otce naše z Egypta, Panovníče Hospodine.
I u stupu od oblaka vodio si ih danju, a noću u stupu ognjenom svetleći im putem kojim će ići.
A sloupem oblakovým vodils je ve dne, a sloupem ohnivým v noci, osvěcuje jim cestu, kudy by jíti měli.
I četrdeset godina hranio si ih u pustinji, ništa im nije nedostajalo: odelo im ne ovetša i noge im ne otekoše.
A tak za čtyřidceti let krmil jsi je na poušti. V ničemž nedostatku neměli, oděv jejich nezvetšel, a nohy jejich se neodhnetly.
I dao si im carstva i narode, i podelio si ih po krajevim, jer naslediše zemlju Sionovu, zemlju cara esevonskog, i zemlju cara vasanskog;
Potom dal jsi jim království a národy, kteréž jsi rozehnal do koutů, tak že dědičně obdrželi zemi Seonovu, a zemi krále Ezebon, i zemi Oga krále Bázan.
I umnožio si sinove njihove kao zvezde nebeske, i uveo si ih u zemlju za koju si rekao ocima njihovim da će ući u nju i naslediti je.
Syny pak jejich rozmnožil jsi jako hvězdy nebeské, a uvedl jsi je do země, o kteréž jsi byl řekl otcům jejich, že do ní vejdou, aby jí vládli.
I trpeo si ih mnogo godina opominjući ih duhom svojim preko proroka svojih; ali ne slušaše; tada si ih dao u ruke narodima zemaljskim.
A však shovíval jsi jim po mnohá léta, osvědčuje jim duchem svým skrze proroky své, a když neposlouchali, dal jsi je v ruku národům zemí.
Ali radi milosti svoje velike nisi dao da sasvim propadnu niti si ih ostavio, jer si Bog milostiv i žalostiv.
Ale pro slitování svá mnohá nedals jim do konce zahynouti, aniž jsi jich opustil, proto že jsi Bůh milostivý a lítostivý.
U Tebe se uzdaše oci naši, uzdaše se, i Ti si ih izbavljao.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Ta na klizavom mestu postavio si ih, i bacaš ih u propast!
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Gospode, Bože naš, Ti si ih uslišio; Ti si im bio Bog blag i plaćao za dela njihova.
Hospodine Bože náš, tys je vyslýchal, Bože, bývals jim milostiv, i když jsi je trestal pro výstupky jejich.
Odavna znam za otkrivenja Tvoja, da si ih postavio zavavek.
Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Pomreše, neće oživeti, mrtvi budući neće ustati, jer si ih Ti pohodio i istrebio, zatro svaki spomen njihov.
Ale již zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.
Gospode, umnožio si narod, umnožio si narod i proslavio si se, ali si ih zagnao na sve krajeve zemaljske.
Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.
Gospode, u nevolji tražiše Te, i zvaše pokornu molitvu kad si ih karao.
Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.
Leže na zemlji po ulicama deca i starci, devojke moje i mladići moji padoše od mača, pobio si ih u dan gneva svog i poklao ne žaleći.
Leží na zemi po ulicích mladý i starý, panny mé i mládenci moji padli od meče, zmordoval jsi je, a zbil v den prchlivosti své bez lítosti.
I uzevši vezene haljine svoje zaodela si ih, i ulje moje i kad moj stavila si pred njih.
Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi.
Te si i sinove moje klala i davala si ih da im se provedu kroz oganj?
Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim?
Svim kurvama daje se plata, a ti si davala platu svim milosnicama svojim i darivala si ih da dolaze k tebi sa svih strana da se kurvaju s tobom.
Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá.
Ja javih ime Tvoje ljudima koje si mi dao od sveta; Tvoji behu pa si ih meni dao, i Tvoju reč održaše.
Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť jsou byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.
Znam tvoja dela, i trud tvoj, i trpljenje tvoje, i da ne možeš snositi zle, i iskušao si one koji govore da su apostoli, a nisu i našao si ih lažne;
Známť skutky tvé, a práci tvou, i trpělivost tvou, a že nemůžeš trpěti zlých; a zkusil jsi těch, kteříž se praví býti apoštolé, ale nejsou, a shledals je, že jsou lháři.
1.4250860214233s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Díky, že jsi sem všechny dostal. 